Nález Ústavního soudu
Protiprávní změna bydliště dítěte a efektivní ochrana základních práv rodičů
I. ÚS 3399/23 ze dne 28.2. 2024
Ústavní soud vyhověl stížnosti otce za situace, kdy se matka spolu s dítětem protiprávně přestěhovala do vzdálenosti cca 475 km od bydliště otce.
Ústavní soud zdůraznil, že v případech, kdy rodič porušuje pravidla, například neoprávněným přestěhováním dítěte, soudy musí na tyto změny reagovat a upravit styk tak, aby nedošlo k narušení vztahu mezi dítětem a rodiči. To platí i pro předběžná opatření, která by měla reflektovat aktuální situaci, aby nebyly negativní jednostranné důsledky kroků jednoho rodiče ponechány na druhém rodiči.
Nezletilý byl v roce 2020 svěřen do péče matky, styk dítěte s otcem byl upraven na jeden víkend a jedno odpoledne za dva týdny. V době původního rozhodnutí bydleli všichni z rodiny v jednom městě. Styk nezletilého s otcem během let probíhaly problematicky. Otec v dubnu 2023 navrhl, aby dítě bylo svěřeno do jeho péče. Matka se s nezletilým v září 2023 přestěhovala 475 km daleko od původního bydliště rodiny, změnila synovi trvalé bydliště bez souhlasu otce. Otec proto podal návrh na nařízení předběžného opatření spočívajícího v zatímním svěření nezletilého do jeho péče, na určení základní školy v místě původního bydliště rodiny a určení dětského lékaře tamtéž. OSPOD o několik dnů později podal návrh na vydání „speciálního“ předběžného opatření, které mělo spočívat v zatímním svěření nezletilého do péče otce. Opatrovnický soud vyhověl návrhu OSPOD a nařídil „speciální“ předběžné opatření, kterým zatím svěřil nezletilého do péče otce. Odvolací soud rozhodnutí soudu změnil a návrh OSPOD na nařízení předběžného opatření zamítl. Přestože odvolací soud uznal, že matka způsobuje problémy při styku otce se synem a bez jeho souhlasu změnila synovo trvalé bydliště, dospěl k závěru, že zatím nelze říci, že by byl ohrožen normální vývoj dítěte. Podmínky pro zásadní zásah do života dítěte podle soudu zatím nejsou splněny. Soud také potvrdil zamítnutí návrhu otce na dočasnou úpravu péče a styku, takže péče ani styk otce s dítětem zatím nejsou předběžně upraveny.
Otec proti rozhodnutí soudu podal ústavní stížnost.
Dle ÚS má dítě právo na péči obou rodičů rovnocenně a práva obou rodičů na péči o dítě mají stejnou váhu.
Ústavní soud v případě mezinárodních únosů dětí rodičů uvedl, že pokud soudy nerozhodnou o styku dětí s rodiči, kterým děti nebyly svěřeny do péče, a odsunou tak řešení tohoto problému na pozdější dobu, porušují tím základní práva rodiče i nezletilých dětí.
Obdobné závěry se uplatní v případě takzvaných vnitrostátních únosů. Pokud se rodič, kterému bylo dítě svěřeno do péče, odstěhuje do větší vzdálenosti od původního místa bydliště, soudy nemohou ponechat takové jednání bez povšimnutí, naopak na ně musí reagovat. Otec nebyl se synem v kontaktu od konce září 2023 v důsledku protiprávního jednání matky.
Odvolací soud měl dle ÚS k návrhu otce nově upravit styk nezletilého s otcem takovým způsobem, aby aktuální nastavení styku zohledňovalo protizákonné jednání, která se s dítětem odstěhovala 475 km daleko od původního bydliště rodiny bez souhlasu otce. V rámci nové úpravy styku měl odvolací soud zároveň posoudit, jaká forma styku je v nové situaci vhodná.
Dle ÚS měly soudy rozhodnout tak, aby byl styk otce se synem realizovatelný alespoň v nějaké formě.
Odkázání na konečné rozhodnutí bez nové úpravy bylo konstatováno jako chybné.
Nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3399/23 je dostupný zde: https://www.usoud.cz/…/Publikovan…/2024/1-3399-23_AN.pdf